Prosinec 2010

Únava

29. prosince 2010 v 16:52


Až bude padat hvězda a já to stihnu, tak si budu přát klid v duši. Moje duše je unavená a když je unavená duše, je unavené i tělo. Ne všechno se mi daří jak bych chtěla, něco se mi nedaří vůbec a proto ta únava. V hlavě mám zmatek a potřebuji ho nějak urovnat. Samotné přání nestačí, to vím, musím proto něco taky udělat. A tak se pustím do úklidu skříně, při práci totiž na všechny problémy zapomenu, taky si uvařím něco dobrého, půjdu na čerstvý vzduch, prostě pokusím se ty negativní myšlenky vyhnat z mysli. Je to určitě lepší než sedět doma a přemýšlet kde se stala chyba. Prostě někdy se nedaří ať se snažíme sebevíc.

Novoroční předsevzetí

28. prosince 2010 v 17:47

Člověk pokud chce cokoliv na sobě změnit by neměl čekat na nový rok, ale něco pro tu změnu udělat hned. Každý by měl být spokojen sám se sebou a sám se sebou se naučit žít.
Vždyť i chybami se člověk učí nebo co tě nezabije, to tě posílí, všechno špatné je pro něco dobré …
Tak k čemu předsevzetí.

Dopis Ježíškovi

23. prosince 2010 v 17:26
Vím, že je to psaní na poslední chvíli, ale chci poprosit Ježíška ať zítra všichni pod stromečkem najdou nejen hmotné dárky, ale taky klid, úsměv na tvářích svých blízkých a teplo domova. Ať jsou svátky bez starostí, bez stresu doprovázené dobrou náladou a porozuměním mezi lidmi. Mohl by taky nadělit méně hlouposti a více šťastných dní pro všechny a hlavně svátky prožité ve zdraví.
Děkuji Ti Ježíšku.
Hezké Vánoce a šťastný nový rok.

PF 2011

23. prosince 2010 v 15:57
*

Přeji všem spokojené Vánoce a hodně zdraví v nocém roce.

Bolest v duši

20. prosince 2010 v 14:29
Když bolí duše je to zlé. A každého někdy zabolí, třeba si to nechce přiznat.
Někoho méně, někoho více.  Bolest je těžko definovatelná a nepomůžou žádná analgetika.
Snad jen čas ji zmírní na únosnou mez, i když zanechá jizvu, která bude citlivá stále, která se nikdy nezahojí úplně.

Mrazík umělec

17. prosince 2010 v 14:39





Kdopak maluje na okno
ty květy krásné,
květy ledové?
Nemá barvy ani štětec,
je to mrazík umělec.

Škoda, že bez mrazu
dlouho nevydrží,
okno se zamlží
a voda stéká do louží...

Co si přeji k vánocům

13. prosince 2010 v 14:50
Vánoce se blíží, jsou to nejkrásnější svátky v roce.
Mně stačí  teplo domova, pak taky úsměv, dobrá nálada, vlídné slovo - to nic nestojí a dokáží udělat divy.
Nejkrásnější dárek je, když se všichni sejdou v pohodě a ve zdraví u stromečku a mají si co říci.
Takové Vánoce si přeji.

*

ABECEDA

7. prosince 2010 v 15:23
ANDĚL strážce
nejen v BÁSNÍ sbírce
sleduje CESTY v dálce.

Jak ČAS ubíhá
DOMOV stále čeká
Evu i jejího milence
FALEŠ odežene sv. GABRIEL ochránce.

HVĚZDY svítí na obloze
CHLÉB není ILUZE
JIZVA i KLAM bolí
LÁSKA léčí
MODLITBA pomáhá
NÁHODA taktéž
OMYL je špatný makléř.

PRAVDA vítězí
RADOST potěší
ŘEČ spojuje
SVOBODA uvolňuje
ŠTĚSTÍ a TOUHA dává křídla
ÚNAVA ubíjí
VÁŠEŇ povzbuzuje
ZDRAVÍ posilní
a ŽIVOT žije.

Vzor, o kterém je co říci

7. prosince 2010 v 11:44

Kdo nebo co je vlastně vzor? Vzor může být jednak předloha k čemukoliv, také patří do české i jiné gramatiky, ale to jen na úvod a doplnění.
Já se chci krátce a obecně zamyslet nad vzorem, o kterém se vyplatí mluvit, totiž nad vzorem pro člověka.

Pro každého je to někdo jiný.
Buď blízký člověk, rodiče, prarodiče, sourozenci, ale i přátelé nebo učitelé. Taky známá osobnost co něco dokázala, světový velikán, postava z literatury, pro děti pohádkoví hrdinové a tak by se dalo pokračovat. Prostě někdo, kdo mě ovlivnil, zaujal, koho obdivuji, na koho ráda vzpomenu, za kým případně dojdu pro radu.

Každý má svůj vzor, který se s věkem většinou mění a mnozí ne jeden.
Vzory nás dělají lepšími, snažíme se mu vyrovnat nebo dokonce jej předstihnout.
Jsou nedílnou součástí našich životů, ať už chceme nebo ne. Mění nás, odlišují od druhých, bez nich by byl život docela jednotvárný.

Je dobré mít svůj vzor, svého hrdinu a hlavně ho nezklamat, ale taky se nezklamat v něm.

A můj vzor? Tak to je moje maminka. Nebyla žádný hrdina, ale skromná obyčejná žena, která zemřela velmi mladá. Já s ní prožila jen 14 let, radu už mi žádnou nedá, ale vzorem mi zůstane navždy.