Říjen 2010

Halloveen nebo Dušičky

31. října 2010 v 15:12
Za mého mládí málokdo vědel co slovo halloveen znamená a vydlabané dýně se většinou vyhazovaly. Jelikož patřil do zemí na západ od nás, byl mnoho let tabu. Dnešní mladá generace si možná na tento obyčej přivykla, ale mnozí dříve narození spíše ne.
Konec října a začátek listopadu mají spojený s Dušičkami a světýlky na hrobech. Ostatně večerní rozzářený hřbitov je docela hezký a ve dne se oko napase velkou škálou barevných chryzantém a lesních kytic a věnců. Letos přeje počasí, takže cestu na hřbitov můžeme spojit s příjemnou procházkou.
Je však pravda, že halloveenské zvyky asi více zaujmou děti, které si můžou navléknout strašidelné kostýmy a dobře se pobavit se strašidýlky z dýní. Halloveen se slaví hlavně v anglicky mluvících zemích.
Ale  je jisté, ať už slavíme jedno nebo druhé, oba svátky jsou předzvěstí zimy, i když mnohdy v tuto dobu ještě probíhá babí léto. Ale zima na sebe nadá dlouho čekat.


Halloweenská dýně



Komenského desatero k šťastnému životu

31. října 2010 v 13:12
  1. Z každého člověka stává se člověk, nepůsobí-li naň zkáza. Čím spíše začneš, tím snáze zvítězíš. Spěj přímo k cíli, zanech všech oklik.
  2. Lidé mají se učiti pokud nejvíce možno. Svět zajisté temnot svých sproštěn býti nemůže, leda rozžetím pochodně moudrosti. Lidé vzdělaní v pravdě lidmi jsou. Ztratíš-li čas života, ztratíš sám sebe.
  3. Toho trého kdo šetří (jí a pije střídmě, tělo pracemi cvičí pilně, pohodlí a občerstvení jemu dodává rozšafně, jak přirození káže), není možné, aby živ, zdráv, čerstev nebyl na dlouhé časy i bez léku.
  4. S kým obcuješ, k tomu buď otevřený, bez podvodu a lsti. Prospívej všechněm, neškoď žádnému, šťastných věcí žádej do jednoho všechněm. Tak teprve by byl blažený stav soukromých i veřejných věcí, kdyby všichni chtěli se spojiti pro všeobecný prospěch a všude uměli a chtěli pomáhati jedni druhým.
  5. Kdo mnoho v umění, moudrosti a ctnostech prospěti má, za mlada mu oči otevříti a smysl odemknouti třeba. Jedna z hlavních ctností je spravedlnost, ona každému co jest dává.
  6. Času sobě draze važ a jej dobře vynakládej. Postarej se, aby z lidu zahálka a ničemná lenivost odstraněna byla a všickni aby pracemi užitečnými se zabývali. Lépe jest hráti si než zaháleti.
  7. Velké mysli jest, kdo libé i odporné věci jednostejně snášeti může. Trpělivý nekvílí a nenaříká. Kdo lépe umí trpěti, ten má lepší pokoj.
  8. Lépe jest štědrým býti než skoupým. Potřebuje-li kdo pomoci, přispěj mu na pomoc, pak-li kdo rady, poraď, pak-li potěšení, potěš, jestliže přímluvy, skloň se. Nenávisti proti žádnému nenos.
  9. Mluviti pravdu žádnému se neostýchej. Pravdu svobodně vyznávati nestyď se. Mluv pro potřebu, ne pro zdvořilost: a cokoliv mluvíš nechť ať je samá čistá pravda.
  10. Měj mysl k Bohu co nejvýš vždycky zdviženou, k bližnímu co nejníž skloněnou. Čistoty srdce i těla především ostříhej. Ó, člověče, upamatuj se! Nic nemáš jistšího nad smrt, nic nejistějšího nad smrti hodinu. Osudu svého nepředstihuj, ale čekej!